Vývoj konzervárenského průmyslu ve Bzenci (r. 1959)
Přepis dokumentu z roku 1959, který stručně seznamuje s vývojem konzervárenského průmyslu ve Bzenci, s důrazem na období po roce 1945. Dokument není podepsán, ale dle razítka Slováckých konzerváren – závodu Bzenec byl pořízen některým z vedoucích pracovníků tohoto závodu.
Slovácké konzervárny a lihovary, národní podnik Uh. Hradiště; ZÁVOD 06 Bzenec
Sledujeme-li historii konzervárenského průmyslu ve Bzenci, zjišťujeme, že tento má již dlouholetou tradici a datuje se již od roku 1858. Postupem vývoje pěstování zeleniny a okurek v jihomoravské oblasti tento průmysl narůstal a výroba konzervárenských výrobků byla uskutečňována u šestnácti firem vesměs soukromníků, později po osvobození částečně družstevních podniků. Dřívější výrobci se zabývali taky obchodem s čerstvou zeleninou a ovocem, která byla dále distribuována v rámci krajů českých zemí a částečné také na vývoz.
Po únoru 1948 došlo ke koncentraci výroby do pěti provozoven a tím byli drobní výrobci vyřazení z podnikání a byla jim dána možnost se zapojiti do těchto provozoven. Založením podniku Valašsko-slovácké pálenice a konzervárny byly do tohoto podniku včleněny provozovny: Olšovec, Město a Úkolky. Bývalá provozovna Černín se zapojila do družstva Zelina, které mělo kromě zmíněné ještě provozovnu v Mor. Písku.
V roce 1953 došlo k utvoření samostatného podniku Bzenecká Fruta, který slučoval provozovny Vaspaka a Zeliny, navíc závod v Dubňanech, moštárnu v Kyjově a ovocné školky v Kyjově. V rámci reorganizace v roce 1954 došlo ke zrušení podnikového ředitelství ve Bzenci a podnik v celém rozsahu byl začleněn pod Slováckou Frutu s podnikovým ředitelstvím v Uh. Hradišti. Postupem doby od roku 1954 až do roku 1959 došlo k další koncentraci výroby, a to do dvou provozoven Město a Úkolky, kde byla kapacita podstatně zvýšena zavedením směnnosti hlavně v době sezóny a ze zlikvidovaných provozoven byly zřízeny sklady, kterých dnešního dne je na stávající kapacitu výroby nedostatek.
Výstavba dílen od roku 1945
Moravský Písek
Nynější Skladiště hotových výrobků byly stodoly, které za družstva Zeliny se částečně upravily na provozovny. Od roku 1955 kdy byla výroba přenesena, byl tento objekt upraven na sklad hotových výrobků. Opraven byl strop, vybetonovány podlahy, vybudována hloubková rampa a od hlavní silnice zřízen nový plot.
Olšovec
Téměř ihned po osvobození, v roce 1946, bylo započato s rozšířením tohoto závodu, a to přístavbou bednárny, provozovny, kotelny, sociálního zařízení, vrátnice, takže došlo k uzavřenému komplexu. Pod budovanou provozovnou byl zřízen sklep a na nádvoří vybudována kopaná studna.
Bývalá kvasírna u kasáren byla zrušena, ponechány pouze sklepy a na místě kvasírny vybudovány garáže a nad nimi pak skladiště pomocného materiálu. Po roce 1948 byly na nynějším place postaveny nové dřevěné kvasírny, dále zde byla zbudována čistící stanice a později artézská studna. V letech 1958-59 vybudovány dvě hloubkové rampy.
Úkolky
Na této dílně došlo k úpravám až v roce 1953, kdy zde byla vybudována závodní učňovská škola s kapacitou pro 35 učňů, která v roce 1959 byla rozšířena na kapacitu 50 učňů. Vystavěna byla vrátnice a malá kancelář, dále mostní váha centrální pro celý závod a postaven montovaný hangár. Také dvě hloubkové rampy pro ulehčení v dopravě byly zde vybudovány.
Město
Dílna Město byla postupně upravována podle potřeb provozu, zlepšení celkové situace zde došlo úpravou nosných stropů nad pracovnou, která podle původního plánu Slovácké Fruty měla býti nadstavena. Výrobní kapacita byla rozšířena vybudováním vodního zdroje a přebudováním sterilovny, která byla rozšířena a plně mechanizována.
Ke zvýšení sanitace a hygieny přispělo podstatně vybetonování celého nádvoří. Rovněž skládka uhlí, kde docházelo ke ztrátám na palivu byla vybetonována. Vybudována byla rovněž jedna rampa hloubková a jedna nájezdová. Vyměněn byl plot od Bzinské ulice, zavedeno ústřední topení do kanceláří. Aby se předešlo k prostojům v důsledku nedostatku energie, byla zřízena samostatná elektrárna s kapacitou 15 KwA.
Pokud se týká strojního zařízení bylo toto postupem doby obnovováno a výrobní linky upravovány. Pomocí mechanizace a zlepšovacích návrhů byla zmechanizována výroba zeleninového leča, do linek výrobních přibyly zalévací stoly, plnící stul otočný a drobné úpravy. Z nových strojů byly dodány odstopkovačka třešní z NDR, kostkovačka, řezačka na okurkové řezy, nové zavíračky kuželové. V současné době je zaváděna přeprava plechovek na paletách.
V letošním roce byla dobudována macerátovna na octárně ve Bzenci, která bude sloužit výrobou pro celý podnik.
Doprava byla omlazena novými vozy, a to Škoda 706 a Czepel.
Během druhé pětiletky došlo k podstatnému zvýšení výroby, jak jsme již vpředu uvedli a kapacita výroby tak nabyla svého standardu. Jakost výrobků si drží svůj standard bez větších výkyvů. Pokud se týká exportu tento se zvyšuje každým rokem a v roce 1959 ve srovnání s rokem 1954 činí 119 %. Samotná výroba od roku 1948 doznává vzestupu o 69 %, přičemž produktivita práce vzrostla na 219 %. Rovněž porovnání průměrných výdělků s rokem 1954 má tendenci vzrůstající, a to 162 Kč, což je zvýšení o 19 %.