Zpráva kinoodboru za rok 1934

Rok 1934 byl druhým rokem provozu zvukového kina. Odehráli jsme celkem 68 filmů ve 138 představeních. Z toho bylo 8 filmů němých a 60 filmů zvukových. Podle výroby bylo 28 filmů českých, 4 filmy polské, 2 filmy francouzské, 12 filmů anglických a 22 filmů německých.

Podle druhu: 11 filmů poučných, tělocvičných, přírodních a dětských, 32 dramat a 25 veseloher.

Z celkového počtu odehraných filmů bylo: 20 filmů mládeži přístupných a též 7 filmů celovečerních kulturně výchovných.

Licenčními předpisy máme předepsáno odehráti ročně nejméně 8 celovečerních filmů domácí výroby. Tomuto předpisu jsme vyhověli za loňský rok tím, že jsme odehráli trojnásobný počet takových filmů.

Pravidelných schůzí kinoodbor nekoná a záležitosti vyřizují se podle potřeby při představeních apod. Jsme v čilém a stálém spojení se župním kinoodborem. Loňského roku započalo se v zájmu kin z konkurenčních neb slabších a organizační potřeby vyžadujících s hromadným zajednáváním filmů, což se dosti již osvědčilo. K tomu jsme přistoupili z povinnosti organizační. Újmu z toho nemáme žádnou.

Letošního roku vyprší nám platnost licence a to 30. dubna. Ježto dosud neuzákoněno koncesování kin, bude včas pamatovati na obnovení kinolicence.

Po stránce technické nemůžeme si nijak stěžovati na provoz našich strojů projekční i zvukové aparatury. Proto také provedeno přezkoušení jejich zástupcem okresního úřadu v Uh. Hradišti i vyžádaná prohlídka mechanikem firmy Phillips dopadla dobře. Menší doplnění předepsaných formalit jsme provedli.

Hospodářský výsledek za loňský rok dle podané zprávy bratrem pokladníkem byl uspokojivý. Provozní náklady jsou tomuto našemu podniku přiměřené. Platební povinnosti vyplývající ze závazných uzávěrek s půjčovnami plníme vždy včas, takže nemáme žádných nedoplatků. Taktéž obecní dávku, daně a jiné poplatky odvádíme vždy přesně.

Jednání s půjčovnami filmů – pracujeme jenom s význačnějšími – je dobré a v duchu přátelském. Neměli jsme loňského roku snad nejmenšího nedorozumění s nimi a jako řádně platící jsme vyhledáváni též i menšími půjčovnami, s nimiž veškeré jednání obchodní je ztíženo ve většině případů při menším výběru filmů placením předem, dobírkou, postupy účtů, nedodáním filmu. Víme, že v mnohých případech zakončilo se jednání s nimi i soudními spory, a proto takovému jednání se vždy raději vyhneme.

Jako sokolský biograf víme, že máme určité poslání a toto poslání plníme tím, že promítáme různé diapozitivy s kratšími zprávami, vzpomínkami a u příležitosti význačných památných dní i filmy příležitostné. Kulturně výchovných filmů loni jsme odehráli sedm a letos nechceme zůstati za tímto číslem.

Výběru filmů věnujeme patřičnou péči i pozornost. Nevidíme však do nich, nemáme též příležitosti napřed je shlédnouti jinde a musíme k českým filmům bráti takzvané návazky. Je tedy možno, že jednou se film líbí tomu, podruhé zase onomu. Je proto na členstvu, aby tyto okolnosti uvážilo samo a případné reptající v tom směru informovalo a nedělalo případně ty reptající samo.

Záplava filmů nyní bude ještě větší, neboť se zvýší nashromážděnými filmy americkými, které se už začínají nabízet. Budeme jako doposud v tomto směru ostražití a neoblomní při zvýšené nabídce.

S českými filmy budeme střídati filmy jiné výroby, ovšem hodnotnými, aby naše členstvo a občanstvo bylo seznámeno s veškerou výrobou.

Chceme nyní i za méně peněz předvésti více a dobrého co z dobrého získáme, a tak jako při kulturních filmech upravili jsme vstupné, aby nejširší vrstvy mohly je navštíviti, v brzku upravíme i vstupné při představeních normálních. Výbor jednoty svůj souhlas s tím již projevil.

Službu uvaděčů při kinopředstaveních upravili jsme tak, že se členstvo cvičící a starší dorost v této službě střídá. Žádám je znovu, aby službu tu konali vždy dochvilně, přesně a sokolsky.

Musím dále zmíniti se též i o jistém druhu návštěvníků do našeho kina. Cizími lidmi bývali naši návštěvníci posuzováni jako ukáznění. Od loňského roku však se nám do hlediště kina přenáší patrně výchova „ulice“, či „nové směry“, projevující se už mnohdy hulvátstvím a je smutné, že činí tak lidé mladí, kteří neznají pojem slušnosti. Návštěvníkům kina jsou známí.

K vymítění tohoto zlořádstva vyprošuji si součinnosti všeho členstva, zvláště staršího, které svým vlivem a okamžitým zákrokem s členy kinoodboru musí zjednati nápravu.

Musí nám všem přece záležeti na tom, aby naši návštěvníci a členstvo konající službu nebylo uličníky otravováno.

Ku konci jest mi poděkovati všem návštěvníkům za projevovanou přízeň, členům kinoodboru, sestrám pokladním a bratřím i sestrám uvaděčům za jejich práci.

Dalšímu příznivému rozvoji kina Zdar.

Ve Bzenci dne 27. ledna 1935