Zpráva správního výboru o činnosti za rok 1927
Bratři a sestry!
Uplynul opět rok spolkového života. Sešli jsme se sice dle znění stanov, ale myslím, že více z popudu vnitřní potřeby, abychom se – celoročně odloučeni prací – nakonec neodcizili a nezapomněli, že úkol náš společný dosud není zdolán. Jest známým úkazem, že v bezpečí člověk snadno zapomíná, že může býti zase jednou hůře.
Valné hromady v dobách značného zadlužení jednoty bývaly více navštěvovány, a tak zdá se, že mnozí z bratří oddali se již jakémusi klidu, jsouce ubezpečeni, že úkol jest zdolán. Bylo by tedy toto odcizení vlastně pro situaci dobrým znamením.
Nezbývá nám tedy, než abychom i bez nich prošli ve vzpomínkách, co bylo v minulém roce vykonáno.
Zvolený výbor sešel se po valné hromadě a rozdělil, vlastně rozebral si funkce tak, aby každý činovník práci zvolenou či určenou konal s láskou k věci samé. Jen tak mohlo se společnou prací dojíti k výsledkům, jež budou patrny z podrobnějších zpráv ostatních br. činovníků. Já omezím se na zprávu přehlednou.
Věren zásadám vysloveným zvěčnělými zakladateli Fügnerem a Tyršem snažil se výbor jednoty udržeti čest a dobré jméno sokolstva bez ohledu na mravně uvolněné poměry dneška. Hájil stanovisko, že národ mravně upadající přestává být národem, což dokazují jasné dějiny lidstva.
Věřil, že sokolstvo nesmí omeziti se na pouhý výcvik těla, ale že musí rovnoměrně šlechtiti i ducha, aby vychovalo národu a svobodnému státu jedince, z nichž by každý sám o sobě byl představitelem lepšího – lidštějšího bytí, pravého bratrství, života bez křivdy, hany, osočování – a jiných našich slabostí.
Pěkné dva členské večírky, jež nejvíce mladší navštívili, proslovy cvičícím, hnutí abstinentní, vhodná volba divadelních kusů a programů, zábavních podniků, vhodný výběr kinových programů ze záplavy bezcenné produkce – to vše ruku v ruce, pokud jen možno bylo, sledovalo společná cíl: pobavit, poučit, povznést a neznemravnit. Záleželo i záležeti bude i na dále na tom, kam přikloní se členstvo a kam také i občanstvo jiného směru povede.
Výbor byl si vědom své zodpovědnosti za výchovu zejména nejmladších členů a pokusil se po výzvě ČOS provésti propagaci na získání mládeže, jíž jest dosti, ale schází nám cvičitelů.
Odbory konaly rovněž, co dle svých sil vykonati mohly. Zejména byl to odbor pořadatelský s bratřími ze sanitního skladiště, kteří pevně kráčeli ve šlépějích br. Vlka, později br. Nováčka, dnes po jejich odchodu (vojenský zdravotní sklad byl přesunut ze Bzence do sv. Mikuláše na Slovensku – pozn. přepisovatele) na jiná působiště tímto jím srdečně děkujeme a vzkazujeme bratrský pozdrav.
Po jejich odchodu uvázli jsme značně na suchu a tu br. Běhal a pak br. Ruth jako muž od lepu sklížil a klíží dále ochotné i neochotné a doufejme, že vytrvalost a láska k věci samé pomohou mu k vítězství.
Vzpomenouti zde dlužno i jedné z nejlepších pracovnic pro Sokolstvo, mládež i občanstvo vůbec – sestry Rackové, která odešla na odpočinek do Přerova a skromně odmítla pořádání večírku na rozloučenou. Zůstává i na dále naší členkou a my přejeme jí, aby ještě dlouho byla zdráva a přijela častěji se na nás podívat. I jí patří náš dnešní pozdrav.
Pro změnu hrály u nás třikráte i cizí divadelní společnosti a bylo by si jenom přáti, abychom se od nich vždy něčemu novému na scéně přiučily. Ne úloha, ale provedení její jest důležito.
Veřejná činnost naše spjata byla úzce se všemi pokrokovými korporacemi, hlavně i s bratry legionáři a zdejší posádkou a jest našim přáním, abychom i nadále s těmito složkami svorně pracovali a dokázali, že jednota národa jest nám vysoko nad rozervanost politickou. Jest Sokolstvo pro národ veškerý, slučuje všechny jeho složky, bez ohledu na majetek, náboženství, politickou příslušnost, slučuje lidi názorů nejrozmanitějších.
A dojde-li proto i mezi námi k ostřejší výměně názorů, jest jen znamením, že nevnikla do života našeho hniloba, naopak, že členstvo jest bdělé a razí cestu životu lepšímu, odstraňujíc všechno, co by organismus Sokolstva rozleptávalo.
Budova naše umožnila kromě vlastních podniků pořádání i různých jiných slavností, jichž dříve nebylo možno ve větším rozsahu uskutečnit. Ani této významné okolnosti pro povznesení celého města nelze dnes mlčením pominouti.
Po stránce technické zakolísali jsme brzy po valné hromadě. Zvolená sestra náčelní se vzdala a místo její zaujala sestra jiná. Nezapomínejme, že neshody, byť i trvaly krátce, jsou vždy na úkor celku. Doufejme, že bude letos lépe.
Po stránce finanční nechci kaziti radosti br. Manovi a proto o věci té pomlčuji. Sděluji pouze, že prodal výhodně zbytky válečných půjček, jimiž umořili jsme část dluhu.
Cukrárnu pronajali jsme cestou soutěže opět sestře Smočkové jako nejvyšší podatelce.
Pro záchranu sokolského domu Taboru – sokolstva jugoslávského, upsali jsme půjčku 500 Kč.
To by byl stručný přehled činnosti, o níž jednáno bylo na patnácti výborových schůzích, v nichž bylo vyřízeno 186 dopisů došlých a 126 dopisů odeslaných.
Zástupci do župy byli kromě okrskového náčelníka br. Křížka za naši jednotu br. Šilhánek, Kotas. Poslední jest členem župního výboru jako kinoreferent a členem odhadní komise ČOS.
Tím končím stručnou svou zprávu a volám jednotě naší „Na zdar!“