Demografie a školství po roce 1945

Metoděj Zemek

Po roce 1945 a zejména 1948, se změnil nejen hospodářský a společenský život ve městě, ale i vzhled města, jeho výstavba a architektonické tvárnění. Zmizela poslední došková střecha ve Vracovské ulici, stejně na Horním náměstí byl stržen velmi sešlý obecní domek, podepřený z několika stran i další domy a domky, které musely ustoupit nové výstavbě. Počet domů se pohyboval takto: v roce 1950 se napočítalo 1051 domů, v roce 1952 pak 1084, v roce 1960 klesl jejich počet v důsledku demolice na 1035 domů, v roce 1970 činil 1045 a v roce 1980 přerostl počet z roku 1952, tj. 1089 domů. Ovšem zvýšil se počet bytových jednotek, a to na 1352, z nichž jednopokojových bylo 65, vícepokojových 895. Stav v roce 1970 nám odhaluje, že z 1045 domů bylo 384 starších 70 let, samostatných bylo 1298 bytů.

Počet obyvatel se pohyboval takto: v roce 1950 4137 osob, v roce 1960 4291, v roce 1970 4025, v roce 1980 stěží převýšil počet 4000, tj. 4004. Z toho je vidět, že počet obyvatel neustále klesal, i když město bylo spádovou obcí, neboť nebylo ve městě významnějšího průmyslového objektu, takže lidé byli nuceni odjíždět za prací a s tím bylo spojeno i vystěhování. Například v roce 1967 byl stav města 4098 obyvatel, přistěhovalo se 147 osob, odstěhovalo 145, narozeno 36, zemřelo 50 osob, takže stav města činil k 31. prosinci 1967 4076 osob, v roce 1970 ze 4085 osob bylo 1908 mužů a 2117 žen.

K dominantám náležel v prvé řadě bzenecký zámek s krásným a vzácným parkem, s charakteristickými starobylými dvěma lipami. Zámek byl 10. března 1952 podstatně poškozen výšlehem ohně na půdě, kdy za chvíli se ocitla celá střecha v plamenech a tato prohořela. Zůstaly jen dvě přední věže, druhé patro se stalo neobývatelné. S opravou bylo započato v červnu a do podzimu byla budova znovu pod střechou. Nebyly obnoveny původní věžičky, takže ráz stavby nezůstal zachován, střecha od té doby hýří červenou barvou prejzové krytiny.

Další dominanta Starého hradu – kaple sv. Floriánka – byla zničena rukou německých okupantů. Ustupující fašistická vojska použila věže kaple jako vojenskou pozorovatelnu, zaminovala všechny cesty do vinohradů a vybudovala obranné postavení na ústup z města a 18. dubna 1945 v 11.30 hod. vyhodila kapli do vzduchu. A tak chátrající ruina je dodnes svědectvím nezapomenutelné někdejší půvabné siluety. Jen v květnu 1952 byla tam vybudována socha sv. Floriána od kamenosochaře Ignáce Šišáka.

Třetí dominanta, synagoga, byla do roku 1956 v úpravě, kdy byl objekt odkoupen od Správy židovského majetku Jednotou v ceně 200 000 Kčs. Zmizely charakteristické kopule a vše bylo upravováno na kulturní sál. Leč adaptace se projevila jako neúnosná a tak byla budova v roce 1960 demolována.

Podstatnou úpravu doznalo náměstí, které se znovu a znovu upravovalo a nově dláždilo. Studna na náměstí před budovou MěstNV byla zasypána, nová vyhloubena v proponovaném parku severně od sochy Panny Marie. Adaptací, přístavbou i přestavbou prošla v letech 1971 – 1972 budova MěstNV a nabyla dnešního charakteru. Svéráz vnitřního města zlepšila nová budova obchodního domu v místech někdejšího Löwyho hotelu, dokončená v roce 1966.

Stavební růst města se projevil i výstavbou v nově vzniklých ulicích a čtvrtích, především v Mlýnské ulici, Na pískách, v Novosadech, v Těmické ulici, Sokolské, Pod vinohrady, Slunečné a na Výhledu. V roce 1969 došlo k podstatnému přejmenování ulic, které většinou zůstalo v platnosti až do současnosti.

Bzenec náležel k politickému okresu Uherské Hradiště a k soudnímu okresu Uherský Ostroh. Při územní správní reorganizaci v roce 1949 bylo město přiděleno k okresu Veselí nad Moravou a od 1. července 1960 je však součástí hodonínského okresu.

V roce 1960 byly ve městě v provozu dvě mateřské školy, základní devítiletá škola, střední průmyslová konzervárenská škola (v zámku), zemědělská mistrovská škola (od roku 1960, někdejší zemědělsko-vinařská škola) a zřízeno zemědělské odborné učiliště pro obor zahradnický.

V současné době skýtá zmíněné střední zemědělské učiliště výuku 525 žákům a učňům. O jejich výuku a výchovu se stará 16 učitelů, 27 mistrů odborného výcviku a 15 vychovatelů. Vyučují se tři učební obory, a to zahradník, konzervář a pěstitel se zaměřením na vinohradnictví a vinařství. K výuce slouží i hospodářské zařízení školy, které tvoří školní statek o celkové rozloze 285 ha půdy, z čehož je 25 ha osázeno vinnou révou. Výhledově se počítá s rozšířením vinic na 35 ha.[1]

Odborné zaměření má i lidová škola umění.

Přes obtíže několika desetiletí město znovu vzrůstá a nabývá na svém významu. Je možno doufat, že znovu rozkvete počtem i významem.

Metoděj Zemek

[1] Almanach 100 let zemědělského školství v Bzenci, Bzenec SOUZ, 1985, s. 20-21.

zdroj:
• ZEMEK, Metoděj, Csc. (ed.). Kapitoly z dějin města Bzence : Separátní výtisk příspěvků z Jižní Moravy 1982 (r. 18), 1983 (r. 19), 1986 (r. 22), 1987 (r. 23). 1 vyd. Praha : Tisková, ediční a propagační služba místního hospodářství, 1987. 257 s.