Výňatky z urbáře panství Bzeneckého L. P. 1604

Titulní list

„Urbarium aneb Grundbuch panství Bzeneckého za nařízením urozeného pána, pána Jana Kryštofa Pruskovského, pána z Pruskova a na Pruskově, Chřelicích, Bělé, Šemicích, Hradci a na Bzenci, římského císaře int. rady a komorníka spravený Anno 1604 mense Septembri¹.”

Předmluva

„Já Jan Kryštof Pruskovský, pán z Pruskova a na Pruskově, Chřelicích, Bělé, Šemicích, Hradci a na Bzenci, Jeho milosti císaře římského, uherského a českého rada a komorník, známo činím vůbec. Jakož je nebožtík dobré paměti ur. p. p. Kašpar Pruskovský, pán z Pruskova, na Šemicích, Hradci a Bzenci, Jeho milosti císaře římského, uherského a českého krále rada, pan strejc můj nejmilejší, již v Pánu Bohu odpočívající, mě mezi jinými statky svými statek a panství Bzenecké se vším a všelijakým k tomu příslušenstvím kšaftem² svým pořádně poručil a oddal, že jsem jakožto již nynější dědičný pán téhož statku a panství Bzeneckého, uznávaje toho pilnou a důležitou potřebu býti, urbář pořádný a obšírný mně, erbům³ a potomkům mojim nynějším a budoucím, ouředníkům, důchodním písařům, a jiným služebným téhož statku Bzeneckého pro lepší a jadrnější správu a vyrozumnění, skrz jisté nařízené k tomu osoby dav nejprve stará urbární lejstra, knihy a poznamenání, jež se na ten čas jak na zámku, tak v rathouze⁴ bzeneckém vyhledati mohla, bedlivě a pilně prohlédnouti, porovnati⁵, též všecky poddané a obyvatele města Bzence, totiž ouřad Bzenecký, též z městečka Vracova a jiných všech vesnic na zámek obeslav, každého zejména, čím byl jedenkaždý poddaný obyvatel, rolník, podsedník⁶, podruh⁷, jak židi tak křesťani, platem, robotami, datky, též všemi a všelijakými povinnostmi povinnen byl, sem se pilně a bedlivě vyptati a takový urbář na papír uvésti a pořádně sepsati dal, jakož dále pod rozličnými tituli neb rubrikami jadrně v každém místě dostaveno a zapsáno jest.”

Popis panství

Zámek bzenecký

Dům a zámek panství bzeneckého leží na místě příhodném, veselém, má pěkný prospekt anebo spatření na všechny vůkol ležící vinné hory, folvarky⁸, vesnice, lesy a pole, jest sám v sobě čtverhranný, příbytek a stavení dvěma příkopy vůkol a vůkol opatřen. Mezi těmi dvěma příkopy jest zeď vůkol se třemi malými baštami vyvedena, a ten vnitřní příkop jest pěkným, mladým stromovím, jež jest všecko plodné, osazen.

Kde se do zámku vchází, k západu slunce jsou meškání⁹, jedno pro purkrabího a druhé pro vrátného neb draby, jichž se obyčejně pět chová, vystavena.

Ve vnitřním zámku první strana, hned kde se vchází, a jak dotčeno, k západu slunce, jest na dva vrchní stropy¹⁰, mocná, dobrá, u zdi ujata a vystavena, a jsou při vjezdu dvě sklenuté, pěkné světnice, jedna proti druhé, při nichž sklepy spravené na ten čas, v jedné úředník a v druhé písaři důchodní a obroční meškají a věci úřadové spravují, tolikéž pod nimi potřebná dobrá pivnice¹¹.

Na vrchním prvém stropu jsou tři rozličné vyměřené pokoje, uprostřed táflová¹² světnice, potom na jedné straně, kudy se skrze šneky¹³ jde, jest klenutá světnice a spolu příhodná komora¹⁴ a na druhé straně vytaflovaná světnice a sklenutá komora.

Na druhém stropu jsou zase rozdílně vyměřené veselé pokoje, totiž na levé ruce tři světnice a komory, v nichž sám pán, jsa přítomen, obývati ráčí, na pravé ruce jiné příhodné pěkné světnice a komory, ve kterých její milost paní s fraucimorem¹⁵ svou residenci a obývání míti ráčí.

Druhá strana čtverhranného zámku k půlnoci¹⁶ jest ze samého dříví vystavena, dále jsou konírny, spižírny a druhá komora, ve které bednáři potřeby své chovají, a vápenice.

Vzhůru nad tím jsou dvě skládané¹⁷ světnice a při každé prostorná komora, které se pro přijížděcí hosty vždycky v dobré hotovosti drží, při tom také jest malá komůrka, v které se zbroj, ručnice a jiné rystuňky¹⁸ k nastávající potřebě chovají.

Třetí strana, od východu slunce, týmž způsobem jest zřízena, toliko jest o jednom nižším a prostředním vyšším stropu, na levé ruce, kde se nahoru jde, jsou světnice a meškání pro domácí čeleď a po pravé ruce jest světnice i komora prostorná pro hosty přijíždějící. Dále jsou konírny a pokoje, v kterých se všelijaké domácí braky chovají a pod zemí murovaná pivnice¹⁹, v které se zelí a kapusta a jiné zahradní věci mívají.

Na čtvrté straně, polední, na větším díle jest pusté místo, toliko k první a podle první strany zámku jest kuchyňské stavení, nad nímž jest také vzhůru světnice, v které panští služebníci jídají. Za kuchyňským stavením jest pekárna a komůrka, v kterých se chléb peče a chová. Na též pusté straně jest studnice, v níž jest pěkná, dobrá a přečistá voda, které se ku všelijaké potřebě zámkové užívá.

K tomu pak zámku náleží příležící město Bzenec a při tom čtyři pěkné forvalky, totiž jeden při domu ležící, druhý ve Vracově, třetí ve Vacenovicích a malý forvalk Roudník v lese Doubravě za Vacenovicemi, kdež se toliko pole obsévají a sice řádným dobytkem, jalový se nechová.

Ještě jest městečko Vracov řečené a těchto následujících pět vesnic, totiž Syrovín, Hostějov, půl Vlkoše, ve Vacenovicích někteří sedláci a při městě Bzenci vesnička Olšovec řečená. Dále pěkné vinice, louky, lesy, rybníky a těm podobné věci, o kterých se náležitým pořadem potom zmínka činiti bude.

Sypání²⁰ a pivnice

Před zámkem po pravé straně jest pěkné nové sypání a pod ním znamenitá pěkná pivnice, opravená, v které se do pětiset beček vína složiti může. Tož zajisté nové stavení má dále na zemi²¹ veliké prostranství, v kterém se vinné nádoby a jiné domácí potřeby chovají, vzhůru na prvním stropu jak také na druhém jsou opatřená mocná podnebí²², na nichž se veliké množství obilí sypati a chovati může. Pod zemí, jak dotčeno, jest dobře prostranná znamenitá pivnice s některými dobrými průchody, ve kterých se několik set bečic vína v dobrém opatření chovati může, zvláštní pilností opravena.

Více jsou kromě zámku ještě jiné dvě pivnice, jedna v městečku a druhá při samé zdi v zahradě, kterých se ročně při sklizení a skládání vína bílého i červeného užívá. Podle zámku mají bednáři a pivniční²³ svoje obývání, kterým vína důvěřena bývají.

Zahrady k zámku náležející

Před vcházením do zámku jest rozkošná stromová zahrada, v níž ta veliká lípa stojí, té zahrady se užívá k všelijakým k prodeji příhodným věcem. Také v té zahradě jest pivnice, v které se červená vína chovají.
Druhá zahrada ve vesničce Olšovci, v které týmž způsobem pěkné stromoví jest.

Po třetí jest mezi tím velikým stavením a mezi stodolami veliká zelná zahrada na všelijaké věci zahradní požitečná.

Po čtvrté jest Chmelník, obzvláštní bažantí zahrada, za loukami k zámku náležejícími.

Folvark při domu ve Bzenci

Na tom folvarku, jenž pod zámkem leží a z dříví vystaven jest, jsou všelijaká potřebná stavení, totiž dvě světnice a komory dobré, stáje pro dobytek a jiné, k němuž náleží stodola o dvou humnech na zahradním místě postavená, kdež také zbejvající obilí v stohy se ukládá. Při tom folvarku řádně se ovce nechovají, ale do 70 kusů dojného, kromě jalového dobytka, a svinského dobytka vždycky více než méně 100 kusů.

Loučné úrody jest dobrá potřeba, nadělá se ročně a sveze sena z luk do 100 vozů. Na role toho folvarku, která ve tři pole jsou rozdělena, může se na zimu vsíti někdy čtyři míry a na léto taky tolik.

Sladovna a pivovar

Pod tím folvarkem jest zvláštní dobré stavení, v němž se slad dělá a pivo vaří, a vzhůru na něm jsou půdy, na kterých se všelijaké potřeby ku piva vaření náležející chovati mohou.

Poté následuje popis vracovského, vacenovského a roudnického dvora, zde neuveden – jen ve zkratce uveďme, že na vracovském dvoře se chovaly krávy a ovce a spotřebovalo se zde ročně 140 vozů sena. Na vacenovském dvoře se chovaly rovněž krávy a ovce a zdejší louky vyprodukovaly kolem 70 vozů sena ročně. Na dvoře Roudník se choval skot.

Desátek obilný

Desátku obilného pánům z tohoto statku²⁴ Bzeneckého od poddaných přichází různě, někdy více, totiž pšenice do 1 000 kop, rži²⁵ do 2 000 kop, ječmene do 500 kop a ovsa do 400 kop.

Zahradní úroda ovoce

Když se ovoce obrodí, může se ze zahrad a vinohradů, zvláště Roubanic panských dostávati hojně rozličného stromového ovoce, do kol sta a dvaceti měřic.

Dále oharky a cibule, kdy se to obrodí, může se toho sebrati, kdy platí, do roka 600 měřic²⁶.

Louky, kteréž ku dvoru Bzeneckému a Vracovskému náležejí

Celkem patřilo k těmto dvěma dvorům 6 luk, z nichž se ročně sklidilo 241 vozů sena, ve Vacenovicích se sklidilo 71 a v Roudníku 80 vozů sena.

Vinné hory k zámku náležející

Předně vinohrad pod Starým hradem, jenž slove Podhradí. Tohoto vinohradu jest 10 čtvrtí²⁷, jsou jej povinni Bzenečtí bez stravy dělati, má se jim jednomu tovaryši dáti: Za den, kteří řeží, dolují a kolky stavějí a kopáčům po 3 krejcařích, smetačkám, vazačům, sbíračům nyní po 3 penězích a kteří sbírají hrozny, po 3 haléřích, kteří pak putny nosí po 3 penězích²⁸.

Druhý vinohrad Kožuchy za ž čtvrtí, třetí Rozkoš za 3 čtvrti, leží v údole, takže se všechny ze zámku spatřiti mohou.

Ty vinice jsou dobře zhnojené a napravené, a v nich také najde se pěkné ovocné stromoví, protož vrchnost z těch vinic netoliko z vína, ale také z ovoce, kdy se z požehnání božího obdaří, znamenitých užitků se spodívati může a dostává z těch vinohradů panských outěžku do 60 i 70 beček vína²⁹.

Desátky z vína

Z města Bzenece, Vracova, z vesnice Syrovína a Vlkoše některého roku přichází více než méně 300 beček vína.

Piva vaření k zámku náležející

Piva vaření na těch statcích, také vystavování na krčmy, docela vrchnosti náleží, a v roce 1 400 beček piva nejméně do města a na vesnice se vystavuje. Pivo, jak ho mnoho navařeno bude, a kterého se v domě nepotřebuje, musejí poddaní docela, jak na vystavení přijde, pobrati.

Vína odbývání

Obyvatelé v městě Bzenci jsou povinni vrchnosti ročně 12 beček vína vyšenkovati v té ceně, jak jim od pána vystaveno bude.
(Vracov byl povinen odebrat a prodat 4 a Vlkoš 2 bečky vína)

Lesy k zámku náležející

1. Les, v němž jsou mladé duby, pod Liščí horou za jedny hony³⁰ dlouhý.

2. Les Výholec řečený, který se od domanínských vinic začíná a táhne se až do Rovného háje, za pět honů dlouhý, v němž jsou dobré pěkné duby k stavení i jiné dřevo, také bývá drahně žaludů v tom lese, když se obdaří.

3. Les Rovný háj řečený, leží při cestě, kde se do Hradiště jde, ještě jednou tak velký jak Výholec, v něm netoliko jsou pěkné duby k stavení, ale i jiná pěkná, příhodná dřeva k stavění i pálení.

4. Pod Veselní hrází jest olšina na hony jedny veliká, z které se netoliko k domácí potřebě užívati, ale také prodávati může.

5. Při vápenici a stodolách je také jedna olšina za tři hony veliká, která se bez škody panské prodávati může, neb zase mladé dříví roste.

6. Les Rájec řečený, za dobrých honů čtvero veliký, který při řece Moravě leží, v němž jest pěkné dřevo, veliké duby a jiné k stavení příhodné dřevo. Ale nyní něco řidší stojí z příčiny, že se v něm před tím dříví prodávalo, však zase roste pěkné, mladé dříví v to místo.

7. Bzenecký Luh při Roubanicích, v němž drahně jest mladého dříví, jako mladých olší a výborné vrboví, toť jest k pálení a hrazení plotů nejlepší.

8. Les Doubrava řečený, táhne se zdlouž a šíř za jednu velikou míli³¹ cesty, v němž nejvíce jest dříví dubového, však již, poněvadž z něho k zámkové potřebě a k stavení, jakž také pro forvalky, tolikéž že Vracovští a Vacenovští pod platem svůj vjezd pro dříví k pálení do něho mají, drahně vysekán jest, na některých místech dopouští se poddaným setí ze snopů. Sice ten les se na většině pasením panských a poddanských dobytků užívá, a žádného sena se v něm nedělá, kromě kde se obzvlášť hájí.

9. Les při témž nyní jmenovaném lese Doubravě řečený Lipiny za dva hony dlouhý a široký, v němž jest pěkné mladé dubové dříví, ale to se hájí, a žáden tam bez povolení panského nejmenšího dřívečka roubati nesmí.

10. Pod Šibeniční hrází jest olšoví za hony jedny veliké, které se, kolikrát chce, prodávati může.

11. Les Bzinec řečený za čtvery hony dlouhý a za jedny hony široký, v němž jest pěkné dubové dříví k stavení příhodné.

12. Les Chrašč, při městě Bzenci ležící, za dva hony dlouhý a jedny široký, v němž jest pěkné dříví dubové k stavení a palivu příhodné.

13. Háječek Farářík řečený při Chmelovém rybníku, na kterém jest všeliká chrastina a křoví, olše, osika a jiné, hájí se, poněvadž se tam bažanti chovají.

Následuje výčet 4 lesů v okolí Syrovína – zde neuveden.

V těch nadepsaných lesích, kdy se žaludy obdaří, může se zvláštní užitek naříditi pro vrchnost, tolikéž pro poddané za plat na penězích nebo na ovse. Mají také ty lesy dobrou příležitost k pastvě a na hony lišek a zajíců podle libosti vrchnosti.

Rybníky k zámku přináležející

1. U Vracova jest rybník Šíp řečený, kdyby se opravil, mohl by se k dobrému užívání přivésti a do něho 120 kop kaprů na dvě léta vsaditi. Před tím byl za nejlepší rybník počítán a držen ³².

2. Více jest rybník za popravním místem Šibeničný řečený, do něhož se na 70 kop kaprů na dvě léta dáti může.

3. Při městě jest rybník, jenž se Uliční zove, do kterého se 40 kop kapírků vsaditi může³³.

4. Nad tím nyní jmenovaným rybníkem blízko při vracovských vinohradech jest malý rybníček Chmelový rybník nazvaný, v němž se může 20 kop kaprů zlacených chovati pro nabytí plodu ³⁴.

5. Za Vracovem jest jiný pustý, volný rybníček, z něhož si některé jiné rybníky vodu opatřují a nabírají.

6. Při Olšovci jest rybník, do kterého se na dvě léta může 50 kop plodů nasaditi.

7. Při pivovaru jest panský rybník Smrďák řečený, z kterého se voda korytem do pivovaru vede, kdyby se opravil, mohlo by se do něho na dvě léta vsaditi 30 kop.

Lovení Říčnice

Od Veselné hráze od světničky tamže až do Strážnického mostu, což na dobrou míli cesty jest, kromě při jmenovaném Strážnickém mostě na jedné straně břehu jednoho kusu, jest řeka Morava s oběma břehy vrchnosti náležející, což rybáři bzenečtí o platě drží a od toho ročně plat dávají, jak níže v partykuláři najíti jest. Jezero Skřinka řečené, také jiných osum jezer blízko řeky Moravy, to vše drží bzenečtí rybáři v platě.

Mýta a cla

Až potud je mýto v Bzenci vždycky za jistou sumu pronajímáno, takže mýtník za všecko na zámek ročně vydával na penězích 333 tolarů³⁵, na soli 5 kop soudků.

Partykulář, jak se v Bzenci mýto vybírati má: Z vozu tažného s velkým nákladem 1 zl., od karlátek od jednoho každého vozu 15 gr., z každé bečky vína po 2 gr., z beček prázdných vinných, z kádí, puten z každého vozu po 4 gr., z šindelu a desek z každého vozu 2 gr., z prázdného vozu 1 gr., z každého vozu soli 2 soudky a 3 gr., z každé hrubé truhly plátna, když se ze Slezska veze, 4 gr., z každé malé truhly plátna 2 gr., ze stěhovavých věcí 4 gr., z každéhocentýře³⁶ vlny 2 gr., z centýře loje 1 gr., z centýře železa a olova 6 den., z obilí tvrdého z každé měřice³⁷ 2 den., ze starého obilí z každé měřice 1 den., z každé tuny oleje a herynků 3 gr., z dobytka velkého a koní po 2 den., z dobytka drobného po 1 den., z každého postavu³⁸ sukna, co se ven ze země vozí, po 3 den., z lidí pěších po 1 den., a jestliže co nesou, po 3 den., z každého vozu hrnců 2 gr., v jarmarku z každého krámu po 1 gr., a z vozů všelijakých po 1 gr.

Cokoliv v městě se kupuje, z toho se dává půl mýta.

Dále se v urbáři jedná o poplatcích při odúmrtí – zde neuvedeno. Tyto poplatky se Bzence netýkaly, poněvadž měl výsadu na odúmrt³⁹. S ostatními vesnicemi učinil hrabě smlouvu, že budou za právo na odúmrt dávat o vánocích poplatek, a to z jednoho lánu ročně 1 tolar.

Po této všeobecné části urbáře následuje partykulář a sice nejdříve města Bzence se všemi k němu náležejícími měšťany a obyvateli, statky a vrchnosti náležejícími příchody, platy a služebnostmi:

Město Bzenec jest osazeno křesťany a židy, všichni obyvatelé jsou vrchnosti zámkové poddaností zavázáni, dávají na zámek ze všech svých vinohradů desátkou bečku, vědro i máz a podle toho⁴⁰ od každé čtvrti svých vinic zemního určitě 15 mázů vína, potom dávají stříbrný plat, však tak, že úřad povinen jest platy ode všech obyvatel vyupomínati a přijati, potom na jeden každý termín na zámek pořádně písaři důchodnímu odvozovati.

Poté se všichni držitelé usedlostí uvádějí jménem, a každému se vypočítávají platy a dávky, které je povinen odvádět vrchnosti v určitých lhůtách. Zde je uveden jen jeden konkrétní příklad jakým je zápis proveden, a pak bude následovat pouze jmenný seznam všech tehdejších obyvatel Bzence a suma dávek, které měli celkově odvést podle čtvrtí a ulic v nichž bydleli.

1. Jan Dolobrazů z Gruntu dává platu na sv. Jiří 14 gr., na sv. Václava 14 gr., od řemesla dávati má na sv. Jiří 2 gr., na sv. Václava 2 gr., dvě jatky masařské drží, z nichž platu dává na sv. Jiří 10 gr., na sv. Václava 10 gr. Suma platu 1 zl. 22 gr. Vinohradu drží 1 achtel.

Seznam jmen všech Bzeneckých občanů

Dolní rynk

1. Jan Dolobrazů, 2. Radnice, 3. Václav Jakub Fabián, 4. Tomáš Lomnický, 5. Jakub Hejný, 6. Jan Stehlík, 7. Václav Pěkný, 8. Jiří Straka, 9. Panský dům, 10. Pavel Pekař, 11. Martin Krtičný, 12. Eliáš Blanař, 13. Jiřík Měchura, 14. Pavel Bednář, 15. Matouš Hertl, 16. Jan Hrubý, 17. Kašpar Stolařovský, 18. Jan Plvanů, 19. Matouš Blanař jináč Hřemec, 20. Mikuláš Provazník, 21. Jan Kovář, 22. Lorenc Tesař, 23. Mikuláš Rybář, 24. Jan Hrnčíř, 25. Balcar Blanař, 26. Pan Matyáš Brnopotský (není svobodný), 27. Urban Kolář, 28. Matyáš Trochopej, 29. Matyáš Jízdný, 30. Mikula Běta, 31. Jiřík Hertl, 32. Jiřík Strnisko, 33. Hans Bednář, 34. Ondra Třetina, 35. Pavel Strempl, 36. Valenta Kovář, 37. Martin Dvorský, 38. Lukáš Kovář, 39. Pavel Kovářů, 40. Šimon Klaus, 41. Hans Pěnkovský, 42. Abraham Beran žid, 43. Librmon žid, 44. Isák Boskovský žid, 45. Daniel Kramář žid, 46. Lazar Kolman žid, 47. Šalamon z Kojetína žid, 48. Jakub Chromý žid, 49. Jakub Baruchův žid, 50. Daniel Baruchův zeť, žid, 51. Jakub Jirchářův žid, 52. Jakub Hluchý žid, 53. Markus Jakubčin žid, 54. Jakub Maja Petrových žid, 55. Markus Křivonos žid, 56. Markus Sklenářův žid, 57. Smarl Kozelek žid, 58. Abrahám, Ezichelův zeť, žid, 59. Židovský špitál, 60. Martin Burdas žid, 61. Aron z Kojetína žid, 62. Jakub Šimonův žid, 63. Abrahám Polák žid, 64. Samuel Mečíř žid, 65. Isák Podivínský žid, 66. Eliáš žid, 67. Jakub Bednář, 68. Adam Větropil, 69. Jakub Vlach.

Součet všech platů a dávek z Dolního náměstí: suma platu z gruntů 31 zl. 22 gr., od řemesel 2 zl. 8 gr., z jatek 2 zl., od rybářův 4 gr. a 2 kopy raků, z rolí 4 zl. 20 gr., z luk a Roubanic 14 zl. 1 ½ gr., ze zahrad 1 zl. 18 gr., od plžů 4 gr., pepře z krámů 10 liber.

Suma vinohradů 167 čtvrtí, suma rolí 4 lány 1 ½ čtvrti. Ze tří kusů rolí a z jedné zahrady dává se vždycky pánům desátek, z 1 kusu role a zahrady dává se kostelu různých platů 3 libry⁴¹ vosku.

Horní rynk

1., 2. Mojžíš Rabínův žid, 3. Abrahám, Isákův syn, žid, 4. Jakub, Mojžíšův syn, žid, 5. Lazar žid, 6. Václav Sládek, 7. Matyáš Masař, 8. Šimek Sárův zeť, 9. Matěj Šilhavý, 10. Jan Chotěbořský, 11. Janek Toman, 12. Jan Dřevosoukal, 13. Paní Dorota Kropáčkay⁴², 14. Marie Kadilová, 15. Jan Trnka, 16. Jan Sporvajn, 17. Pan Jiřík Záviš (má svobodný dům), 18. Panský dům, 19. Jiřík Tichý, 20. Martin Ušáků, 21. Martin Dvorský, 22. Pavel Nováků, 23. Jan Hanák, 24. Matouš z Bolašov, 25. Janek Polák, 26. Jiří Hanusek, 27. Stoffl Blanař, 28. Jan Boukala, 29. Tomáš Pekař, 30. Benjamin žid, 31. Lazar zlatník, 32. Matouš Holešovský, 33. Daniel Čapek.

Suma platů z Horního náměstí: Z gruntů 15 zl. 10 gr., od řemesla 1 zl. 6 gr., z jatek 20 gr., z rolí 2 zl. 12 gr., z luk a Roubanic 2 zl. 25 gr., z plžů⁴³ 12 gr., pepře 5 liber. Suma vinohradů 5 čtvrtí, rolí 2 lány.

Suchý řádek

1. Mikuláš Mudroň, 2. Jan z Hošťálkova, 3. Jan Mastný, 4. Valenta Šilhavý, 5. Václav Jurásek, 6. Mikuláš Albrechtů, 7. Jan Mikulů, 8. Pavel Koráb, 9. Marek Adamců, 10. Mikuláš Ledvinka, 11. Vítek Dráb, 12. Chalupa pastýřská, 13. Ze sboru, 14. Ondřej Křížů, 15. Šebesta Masařů, 16. Adam Silva, 17. Petr Šebaňa, 18. Joachym Blanař, 19. Jan Chvátala, 20. Mikuláč Kočí, 21. Tomáš Kučera, 22. Jiřík Rajíček, 23. Janek Třetina, 24. Henrych Barvíř, 25. Jiřík Valáška, 26. Matěj Šranků, 27. Matouš Hačků, 28. Jiřík Krchmáček, 29. Jan Potoček, 30. Buryan Lubenský, 31. Vaněk Kadleců, 32. pustý, 33. Vávra Šardický, 34. Jan Přerovský, 35. Jan Vítů, 36. Jan Solega, 37. Martin Ležák, 38. Prokeš Indrechvalský, 39. Jíra Vřava, 40. Jura Piskoř, 41. Martin Kofránek, 42. Mikuláš Hudečků, 43. Tomáš Lomnický, 44. Václav Slepanský, 45. Matěj Kobylský, 46. Jan Hlinařů, 47. Matula Vrbů.

Suma ročních platů ze Suchého řádku: Z gruntů 4 zl. 20 gr., od řemesla 20 gr., od rybářů 20 gr. a 3 kopy raků, z Roubanic a luk 26 gr., z plžů 6 gr.

Suma vinohradů 30 ½ čtvrtí, kostelu ze zahrady 1 libra vosku.

Ulice Mlýnská

1. Pan Matyáš Brnopotský, 2. Jan Roučka, 3. David Kalihor, 4. Martin Dvik, 5. Martin Rohel, 6. Jan Menšík, 7. Vašek Hrnčířů, 8. Pavel Hoppa, 9. Valenta Pustinovský, 10. Petr Hlavů, 11. Albrecht z Malešova, 12. Matyáš Dobšů, 13. Jan Buchtů, 14. Jan Šebastyánů, 15. Dorota Králka, 16. Ondřej Likovský, 17. Jan Krbich, 18. Pavel Tasík, 19. Pavel Nováků, 20. Jiřík Klíčník, 21. Václav Hoppa, 22. Jan Kovářů, 23. Vojtek Koštur, 24. Jan Suchý, 25. Bartoška Rejka, 26. Jan Varadínek, 27. Pan Michal Salaj (nemá svobodného domu), 28. Ondra Svobodů, 29. Kateřina Výšková, 30. Daniel Svobodů, 31. Ondra z Šťáblovic, 32. Jan Vincúrků, 33. Anna Holubka, 34. Martin Jury Malečkova.

Suma ročních platů z Mlýnské ulice: Z gruntů 7 zl. 4 gr., od řemesla 8 gr., od rybářů 20 gr. a 3 kopy raků, z luk a Roubanic 10 zl., z rolí 1 zl. 28 gr.

Suma platu za roboty od jedné osoby stavu rytířského až do života jejího trvajícího 1 ½ zl.

Suma vinohradů 48 čtvrtí, rolí 2 lány 3 čtvrti, mezi tím jeden lán svobodný.

Bzinková ulice

1. Matěj Vincourek, 2. Jan Malečků, 3. Daniel Petráňů, plesník, 4. Pavel Pitulů, 5. Jan Zálešák, 6. Matouš Chvátalů, 7. Jan Moravů, 8. Martin Králů, 9. Jura Čech, 10. Jiřík Pokorný⁴⁴, 11. Pavel Konečný, 12. Jan Jakub Fabiánů, 13. Tomáš Bartoňů, 14. Jan Vaňků, 15. Kateřina Papalka, 16. Jan Šebestů, 17. Jirka Vaňků, 18. Jiří Hanák, 19. Jan, zeť Ruznův, 20. Martin Vašíčků, 21. Kateřina Vaňka, 22. Barbora Syručková, 23. Václav Masař, 24. Martin Šafářů, 25. Matěj Jurasů, 26. Martin Šachtů, 27. Václav Hodonský, 28. Matouš Vicha.

Suma ročních platů z Bzinské ulice: Z gruntů 4 zl. 24 kr., od řemesla 12 gr., od rybářů 32 gr. a 4 kopy raků, z rolí 4 zl. 12 gr., z Roubanic a luk 6 zl. 12 gr. 1 den. ½ kr., vinného poplatku ze sklepů 6 gr., ze zahrad 4 gr., z niv a kusů rolí kromě lánů 22 gr.

Suma vinohradů 40 čtvrtí, rolí 4 lány a ½ čtvrti, v tom půl lánu svobodného.

Suma platu kněžího 2 zl. 20 gr., slepic knězi náleží 60 kusů, vajec 3 kopy, cibule 4 měřice. Deset majetníků platilo totiž knězi po 8 gr., 6 slepicích a 20 vejcích a kromě toho majetníci usedlosti č. 3 až č. 6 po měřici cibule.

Vracovská ulice

1. Pan Michal Salaj, 2. Jiřík Human, 3. Matyáš Jílků, 4. Jakob Sklenář, 5. Lukáš Obryc, 6. Tomáš Lašek, 7. Martin Frybů, 8. Petr Pluma, 9. Matouš Fryb, 10. Matouš Mejvner, 11. Adam Vitver, 12. Jiřík Bruchman, 13. Jakub Porman, 14. Jan Vavrů, 15. Zikmund Dobšů, 16. Zachariáš Nedomů, 17. Řehoř Rymer, 18. Pan Pavel Moraczy, 19. Havel Gořalka, 20. Pan Jan Senkyva, 21. Hons Pek, 22. Jíra Vitík, 23. Martin Helcpocher, 24. Anna Ryndáčková, 25. Michal Tesař, 26. Matouš Henyg, 27. Jiřík Volf, 28. Martin Vavrů, 29. Martin Hodrych, 30. Kašpar Kundrat, 31. Jiřík Šolc, 32. Jakub Hodrych, 33. Oršila Hoffmanka, 34. Jakub Masař, 35. Jan Dlouhý, 36. Onderka Kuchař, 37. Jan Kudláček, 38. Jura Bruchman, 39. Martin Vizner, 40. Jan Řemen.

Suma ročních platů z Vracovské ulice: Z gruntů 3 zl. 18 gr., z řemesla 24 gr., od rybářů 7 gr. a 1 kopa raků, z rolí 1 zl. 18 gr., z luk a Roubanic 4 zl. 9 ½ gr., z niv 6 gr., z plžů 6 gr.

Suma platů z cibule vrchnosti 5 měřic a sice z č. 16, 17, 29, 21, 22.

Suma vinohradů 39 čtvrtí, rolí 1 ½ lánu. Od jedné zahrady a kusu louky dává se kostelu ročně 1 libra vosku.

Suma platů knězi 3 zl. 26 gr. a sice od č. 19 do č. 33 platili po 4 gr. Suma slepic 24 a vajec 4 kopy 50 kusů.

Hofeři⁴⁵ bzenečtí

1. Jan Pavků, 2. Vašek Sečec, 3. Jan Štěpánů, 4. Václav Klementů, 5. Mikuláš Ližovský, 6. Hans Tyl, 7. Václav Klementů, 8. Pavel Strnisků, 9. Jan Malý, 10. Jan Pražmů, 11. Jan Tomášů, 12. Jura Malíků, 13. Hans Honakr, 14. Vašek Poláček, 15. Pavel Hoffman, 16. Lorenc Kútník, 17. Jakub Krčma, 18. Jan Vlachů, 19. Kašpar Lang, 20. Martin Herdler, 21. Jiřík Šťastných, 22. Jakub Blažků, 23. Martin Nadějovský, 24. Jan Hovadů, 25. Jan Kubalů, 26. Martin Čech, 27. Václav Urbanů, 28. Martin Konečný, 29. Jan Plundra, 30. Jan Vidman, 31. Jura Šídlo, 32. Martin Pekař.

Hofeři platili od Říky 18 gr. a 3 kopy raků, z luk a Roubanic 29 gr., z plžů 6 gr., vinohradů drželi 22 ½ čtvrti, z nichž platili desátek.

Židé, kteří cuhausky⁴⁶ mají

1. Šteffek, 2. Kolman z Brodu, 3. Jakub Žerovský, 4. Samuel z Žeravic, 5. Markus Zlatník, 6. Mojžíš, starého Markusa zeť, 7. Isák Strážnický, 8. Aron Isáků, 9. Mojžíš Sklenář, 10. Šťastný žid

Židovských hoferů, kteří měli vinice, bylo 16, kteří vinic neměli, 9.

Suma platů z cuhausků a hoferů židovských činí 28 zl. 10 gr. Mimo to jeden platil 2 ½ libry pepře. Vinohradů měli 26 ½ čtvrti.

Dále se uvádějí všichni poddaní z okolí, kteří měli na bzeneckém katastru louky v Roubanicích. Z Vracova jich bylo 41, z Kyjova 2, z Žeravic 11, z Domanína 28, z Temnic⁴⁷ 6, z Újezdce 1, ze Syrovína 5.

Ves Olšovec

V té dědině Olšovci jsou všecko podsedníci, mají podle svých zahrádek vyměřena všecka pole, z kterých pánu desátou kopu dávali. Nyní však jest s nimi takové srovnání učiněno: Poněvadž jim od vrchnosti ty kusy rolí vyměřeny, ke gruntům jejich puštěny a dány jsou, z toho podle spravování desátků jeden každý plat, jak dole v partykuláři dostaveno, každoročně spravovati má a povinen bude.

Uvedeme opět jen jmenný seznam olšovských obyvatel: 1. Jan Černohorský, 2. Martin Lapků, 3. Jíra Tkadlec, 4. Martin Tkadlec, 5. Indra Jedlička, 6. Pavel Lapka, 7. Tomáš Sečkař, 8. vdova Večerka, 9. Jan Jehýrků, 10. Jura Has, 11. Jura Konečný, 12. Jura Opice, 13. Matouš Hapaledů, 14. Martin Hakula, 15. Filip Sklenova, 16. Mikuláš Sprostný, 17. Matouš Žeravský, 18. Blažek Hoděčický.

Olšovští podsedníci platili ročně stříbrného platu 9 zl. 19 gr., dávali 18 slepic a 3 kopy a 36 kusů vajec, za odúmrt platili 4 zl. 15 gr.

Desátek dávali ze všech svých rolí a roboty byli povinni konati, které se jim rozkázaly.

V poslední části urbáře se uvádějí „obecné daně, které lidé a obyvatelé bzenečtí jak křesťané, tak židé vrchnosti na jisté termíny dávati jsou povinni”

Losung

Ouřad a Bzenecká jsou povinni losunku na zámek v roce dávati 60 zl., však rozdílně, na sv. Jana 30 zl. a na vánoce tolikéž 30 zl.

Kteréž to peníze jak od křesťanů, tak od židů vybírati a zouplna při každém termínu odvozovati povinni.

Za hlásku

Též ouřad a obec Bzenecká od starodávna povinni při vánocích na zámek vrchnosti své odvozovati za hlásku 8 zl.

A ačkoliv takových 8 zl. za hlásku od mnoha let od ouřadu a obce zamlčeno a spravováno nebylo, nicméně při nynějším ohlášení ouřad na místě vší obce připověděti jsou takové peníze za hlásku každoročně při vánocích na zámek pořádně odvozovati. Kterážto kontribuce jak od křesťanů, tak židů od ouřadu vybírati býti má.

Za holení a prání ovce

Obec Bzenecká jsou od starodávna povinni, jak se to z starých urbářů a registrů vyhledalo, ovce panské dvakráte v roce práti a holiti. Není pak na snesenou prosbu ouřadu Bzeneckého a na místě vší obce na tom zůstane, že dotčená obec toho prání a holení ovec sproštění býti mají, za což se každého roku vrchnosti při sv. Martině do důchodu na zámek spravovati a zouplna odvozovati dobrovolně uvolili 20 zl.

Však židé, kteří jinými robotami obtížněji jsou, k tomu přidržováni býti nemají.

Plat z domu, které jak křesťané, tak židé držení mají

Takové platy ode všech domů v Bzenci jsou nahoře podle partykuláře pořádně upsány a sumě doleji uvedeny. Takový plat vrchnosti náleží kromě 28 osob, které knězi faráři bzeneckému plat peněžitý, slepice, vejce, též někteří cibuli spravují: však robotami všelijakými vrchnosti jsou povinny, jak to vše v partykuláři nahoře dostaveno.

Plat od jatek masařských

V starých urbářích se vyhledalo, že od starodávna 16 jatek masařských užíváno bylo, od kterýchžto, buď jich tak mnoho nebo méně, jednostejně na dva termíny, při sv. Jiří a při sv. Václavu, z jedné každé 10 gr. spravováno. Než poněvadž předešlých let židé bzenečtí větším díle dobytky bili a masa prodávali a smlouvu s vrchností takovou učinili, že každého týhodně 40 funtů masa na zámek bez ouplatku dávají a odvozují, čehož v roce učiní 2 080 funtů, za tou příčinou jatky masařské k zničení přišli, takže jich posavad nic víc mezi křesťany 4 a mezi židy též 4, kterých užívají, se nachází, žádný plat od jatek masařských dáván a spravován nebyl, nicméně nyní na tom zůstane, že jak křesťané, tak židé, který na jatku bije a řemeslo dělá, netoliko nahoře dotčený plat od jatky, ale i určitý plat od řemesla jeden každý spravovati má a povinen bude. Nicméně a krom toho židé těch 40 funtů masa každého týdne dávati jsou povinni.

Plat od řemesel

Poněvadž někteří řemeslníci v Bzenci, chtíce a usilujíce živnosti své zvelebiti, nadání a potvrzení cechů svých s pilností vyhledávali, a aby ochranná ruka mad nimi držána byla, žádali, jest na tom zůstanou, že jeden každý řemeslník, který kolivěk řemeslo a jakékolivěk dělá, má ročně vrchnosti své po 4 gr. dávati povinen býti, a to rozdílně, na sv. Jiří 2 gr. a na sv. Václava 2 gr. kterýžto plat nahoře v partykuláři podle jiných platů poznamenán a tak ročně od jednoho každého, který řemeslo dělá, spravován býti má.

Plat rybářů bzeneckých z řek a jezer

Od starodávna vždycky býval jistý počet rybářů, kteří plat od řeky Moravy a jezer při též řece vrchnosti na dva termíny, na sv. Jiří a na sv. Václava, však jeden více než druhý, spravovali, kterýžto vynáší ročně na oba termíny 4 zl. 8 gr., a 16 kop raků při čase sv. Jana též dávati jsou povinni: takový plat a raky jak jsou v partykuláři nahoře uvedeni.

Plat z rolí

Jakž se ve starém urbáři nachází, že někteří obyvatelé bzenečtí rolí, však dědičně, drželi a měli, kterýchž jest 14 ¾ lánů, z toho pánu platu ročně z jednoho každého lánu po 32 gr., totiž rozdílně, na sv. Jiří 16 gr. a na sv. Václava 16 gr. spravují, což vynáší 15 zl. 22 gr., takový plat z rolí, co který drží, v partykuláři jednomu každému zapsán a v summáriu nahoře uveden, však z toho sraženy býti musejí svobodných 3 lány a ½ čtvrti.

Plat z luk a Roubanic

Plat z luk a Roubanic bzeneckých, které netoliko obyvatelé bzenečtí, ale i jiní v okoliční cizopanští a jiní v užívání mají a plat vrchnosti z toho při času sv. Václava spravují, podle starého urbáře před mnoho lety vynášel 16 zl. 6 gr.

Nyní pak, co jedenkaždý a kolik luk neb Roubanic drží i co z toho platu dává, jak domácí, tak přespolní, zejména každého jmenujíc, v partykuláři nahoře poznamenáno, a že takový plat poněkud více vynáší, nahoře summárium položeno.

Plat z plžin

Jakž někteří obyvatelé bzenečtí pod vinohradem zvaným Kožuchem plže vstavili a od dávného času v užívání mají, a jak se to vyhledalo, že z jedné každé platu o sv. Václavě 6 gr. dávali, kterých na ten čas 10 jest, při tom zůstane a takový plat z plžin, kterou dlouho drží, v partykuláři nahoře podle jiných platů položen a co vynáší, summárium najdeno bude.

Plat od pastvy

Lidé z dědiny Domanína za pastvu, které na gruntech bzeneckých užívají, dávají ročně 66 slepic a 17 ½ kopy vajec. Více lidí z Temnic též za pastvu dávají 35 slepic.

Plat cibulný

Několik osob v Bzinkové a Vracovské ulici, kteří knězi faráři bzeneckému platu 6 zl. 16 gr., slepic 2 kopy a 27, vajec 8 kop a 19 spravují, jsou povinni pánu po 1 měřici dobré cibule na sv. Václava na zámek dáti, přichází té cibule asi 5 měřic, ačkoliv ji dotčenému faráři tolikéž několik osob cibule dávají, což vše v partykuláři poznamenáno i v sumáři dostaveno.

Plat z židů bzeneckých

Židé usedlí, kteří v městě Bzenci bydlejí, dávají ponejprv plat domový, který od starodávna na křesťany a týchž domy uložen jest. Mimo jmenovaný nyní plat pak jeden každý žid, který dům má nebo v držení jest, od starodávna povinen mimo plat dávati totižto z každého domu ročně 32 gr. a to rozdílně, na sv. Jiří 16 gr. a na sv. Václava 16 gr. Na ten čas mají 32 domů, přijde do roka z nich obzvláště nyní jmenovaného platu 34 zl. 4 gr.

Přítomně jsou dotčeni židé za některé obecné roboty, kterých proti platu svobodni zůstávají, na výše dotčené termíny po 20 zl. dávati povinni. Učiní 40 zl.

Kteří cuhausky mají a hofery jsou, povinni vrchnosti jedenkaždý a jakkoliv jich mnoho jest, na hoře dotčené dva termíny po 10 gr. dávati, na ten čas jest jich 35.

Počítaje z každého v roce po 20 gr., přišlo by z dotčených židů v roce 23 zl. 10 gr.

Než naproti tomu jest zapotřebno toto přitom poznamenati, že minulých let skrz předešlou vrchnost týmiž židy bzeneckými strany nahoře jmenovaných obzvláštních platů domových, též za roboty, a co by tak hofeři a cuhauskové dávati měli, jistá smlouva učiněna a na tom zůstáno, že dotčení židi za to, jak nahoře dotčeno, sumě každého roku vrchnosti na bzenecký zámek dávati povinni býti mají 108 zl. 23 gr.⁴⁸ a to rozdílně, totiž jednu polovici na sv. Jiří a druhou na sv. Václava a to tím způsobem, že vždycky, byť těch jejích domů a cuhausků napotomní časy více nebo méně bylo, při témž platu za tu troji věc pozůstaveni jsou.

Dáleji jsou též bzenečtí židé od starodávna povinni pánu za žeň jednou v roce při sv. Jakubě z jednohokaždého domu dávati po 8 gr. takový plat, poněvadž na ten čas 32 domů jest, vynesl by 8 zl. 16 gr. než dotčení židé jsou strany takového platu za žeň s předešlou vrchností svou takovou dohodu učinili, že ačkoliv by těch židů osedlých více nebo méně bylo, jednostejně vrchnosti své na zámek při sv. Jakobě za to zouplna určitě dávati jsou povinni 10 zl. 4 gr.

Plat pepře od židů bzeneckých

Jakož mezi židy někteří jsou, kteří krámů užívají, kterých na ten čas 7, z těch jedenkaždý povinen jest na dva termíny, totiž na středopostí a sv. Václava dáti na zámek 2 ½ libry pepře dobrého, v roce učiní z těch sedmi osob a krámů 17 ½ libry pepře.

Plat z roboty od zemanův a starých služebníků panských ve Bzenci

Jakož osoby ty stavu rytířského, též i předešlí ouředníci a služebníci panští kteří ve Bzenci osedlé grunty mají, slušně robotami ušanováni býti mají, jakož při jeho milosti pánu jsou toho pilně vyhledávali, z jistou vůlí a vědomím jeho milosti pána jest srovnání toto učiněno a na tom zůstáno, že taková osoba, která rolí a koně má a koňmi by robotovati měla, ročně 3 zl., a kdo by pěší roboty odbývati měl, 1 ½ zl. do důchodu na zámek spravovati povinni a to rozdílně, jednu polovici na sv. Jiří a druhou na sv. Václava, však to nejináč, než na jednohokaždého z těch osob život užívati má.

Však od nynějšího času žádnému stavu rytířského ve městě Bzenci se osazovati a grunt kupovati bez jisté vůle a vědomosti jeho milosti pána dopuštěno býti nemá.

Na ten čas jsou v Bzenci 4 osoby stavu rytířského a Tomáš Lumnický pátý. Tyto 4 osoby stavu rytířského za pěší robotu po 1 ½ zl., a Tomáš Lumnický též, na dva termíny při sv. Jiří a sv. Václavu do důchodu na zámek spravovati mají. Jestliže by pak který koně choval aneb roli koupil, má ročně na dva termíny 3 zl. dávati.⁴⁹

Roboty hejných bzeneckých

Hejní bzenečtí, kterých jest 4 od starodávna tuto svobodu mají: jakož čtyry grunty ve Bzenci k hájemství vysazeny jsou, že ten, kterýž jeden nebo druhý z těch gruntů dostane, povinnosti všelijaké, jak od starodávna podle starobylého způsobu, při lesích, hájích, lukách, Roubanicích, též při dělnicích na poli býti, pilně dohlídali a všecko bedlivě vykonávati povinen jest. A co tak při těch hájenských gruntech od starodávna bývalo, toho každý hejný svobodně bez platu užívati má, co by pak těmž 4 gruntům od kteréhožkoli hejného přikoupeno bylo, z toho všeho se plat pánů spravovati a do důchodu podle jiných odvozovati má.

Roboty z města a obce Bzenecké

Obyvatelé bzenečtí, kteří role a koně mají, jsou podle starých urbářů pánů robotovati povinni dva celé dni, což se jim rozkáže. Ti pak, kteří rolím nemají, jsou povinni jedenkaždý z nich 4 dni pěší robotu v roce, co se jim rozkáže, vykonati, však v to židé a rybáři, kteří jiné povinnosti vykonávají, v potahování býti nemají.

Více všeci, kteří koně mají, jsou povinni jedenkaždý třikrát v roce dříví na zámek přivésti, totiž na vánoce, velikonoce a sv. Ducha. Dále jsou tíž lidé bzenečtí, kteří koně mají, povinni na hrázi u mlýna v roce jeden den, co se jim rozkáže, robotovati, týmž způsobem na též hrázi, kteří koní nemají, jsou všeci povinni pěší robotu, co se jim rozkáže, za 1 den vykonati. Též ti lidé bzenečtí všici jsou povinni, když se cokoli rozkáže, na hony choditi, tenata všelijaká i sošky na místo, kde pán honí, voziti a nositi a zase nazpátek dovézti a donésti.

Hofeři robot a povinností svých mají, jak od starodávna v zemi obyčej jest, odbývati povinni býti.

Roboty masařů bzeneckých

Masaři bzenečtí jsou povinni, kdykoliv toho potřeba nastává, dobytka pánů hledati a skupovati, též vždycky bez úplatku bíti a maso až do spižírny svoziti. Předešlého času, jak křesťané sami na jatky bili, drščky z dobytka na zámek dávati povinni jsou byli, za kteréžto jim dáváno za jednykaždé drščky po 2 gr. Než jak židé jsou mocněji než křesťané bili, a masaři⁵⁰ pro to k zahubení přišli, z té příčiny dotčeným masařům takové dání těch dršček jest prominuto a od nich jak od mnohých let, tak nyní požadováno není.

Roboty rybářů bzeneckých

Plesník jest povinen rybáře spravovati a ryby na rybnících prodávati, však pán za práci jeho z dobré vůle své učiní co chce.

Též rybáři jsou povinni ryby nahoru⁵¹ nositi v postní dny, aneb kdyby pánů potřeba byla, a oni měli, pán jim platiti má podle své vůle, však bez přílišného utiskování.

Též rybáři jsou povinni choditi na hon do Luhů, na Doubravy a do hájů s velikými i malými tenaty⁵² na vepře, na srny, na zajíce, tu, kdež se jim ukáže tenata mají na vůz naložiti a zase dolů z vozů složiti.

Více jsou povinni rybníky loviti, kdy se jim rozkáže a pokud toho potřeba jest i haltéřích⁵³, avšak pán jejich stravu opatřuj, a jestliže by některý nevod⁵⁴ strhán byl, a oni jej ztvrdili, pán jim na spropitné dáti má.

Ti rybáři jsou povinni panského posla, nebo služebníka, neb s listem sami po vodě míli jeti, když se jim rozkázalo po jakéžkoli potřebě.

Dále tíž rybáři jsou povinni pánu chmelu v Luhu a na Doubravě i na Chmelnici česati, kde by jim od hejných kázáno bylo, než jiných robot podle sousedů jiných nad tyto nejsou povinováni.

Roboty židů bzeneckých

Ačkoli židé bzenečtí za roboty určitě pánu plat ročně spravují, nicméně nadto více jsou tyto níže poznamenané roboty, buďto sami sobě, neb skrze nájem vykonávati povinni.

Židé bzenečtí jsou povinni pánu s listem nebo v poselství míli běžeti, kdež se jim koli rozkáže.

Též jsou povinni ti židé v zahradě kdežkoli jablak česati i sebrati, nahoru odnésti a skliditi tu, kdež jim ukázáno bude.

Též ti židé jsou povinni po vinobraní, když se vína do sklepů spouštějí, ližníkům pomáhati těch vín dolů spouštěti. V čase, když by se vína co prodalo nebo na šenk, ven vytáhnouti, když by jim koli rozkázáno bylo. Však když se tíž židé s ližníky strany toho díla a pomoci srovnají a jim za to úplatek dávají, nemají od ližníků nad slušnost vytahováni býti.

Ti židé bzenečtí z každého domu do Podhradí, kolikrát toho potřeba nastane, po kopáčiposílati v roce povinni, a za den jim zaplatí pán po 3 kr.

Za jiné všelijaké roboty a povinnosti, jaktě jména míti mohou, dávají pánu, jak nahoře dotčeno, jistý určitý plat, při tomž nyní i na časy budoucí vždycky pozůstaveni a strany robot výše potahováni býti nemají.

Panské domy v městě Bzenci

Na dolním rynku má pán jeden dům a druhý v ulici jak se z Horního rynku do kostela jde, po levé ruce, v těch domech má pán svobodný šenk na pivo své zámkové, sice nikde v městě Bzenci kromě těch dvou domů panských piva se nešenkuje, při vůli panské zůstává jeden nebo druhý dům pod plat osaditi⁵⁵.

Kostel a kostelní poddací ve Bzenci

Kostelní poddací vrchnosti pánu bzeneckému náleží, tu pořádný kněz vždycky chován bývá⁵⁶.

Tomuž faráři bzeneckému někteří obyvatelé bzenečtí spravují ročně plat peněžitý, též slepice, vejce a cibuli, totiž v Bzinkové a Vracovské ulici, na dva termíny, totiž na sv. Jiří a na sv. Václava, 21 osob pokaždé 4 gr. a 7 osob pokaždé 2 gr. Učiní toho kněžího platu 6 zl. 12 gr. Potom jemu dávají těch 21 osob, každý po 6 slepicích a 7 osob po 3 slepicích, učiní 2 kopy 27 slepic. Též jemu dávají 21 osob každý po 20 vejcích a 7 osob po 10 vejcích, učiní 8 kop 10 vajec. Dále 4 osoby v Bzinkové ulici dávají knězi po 1 měřici cibule, učiní 4 měřice.

Ku faře bzenecké jsou dva lány rolí, ktarýchž farář užívati má, než těch rolí lidé s ním užívají a faráři z toho šestou kopu spravují.

Tenž farář bzenecký má z rolí těch, kterých lidé bzenečtí užívají, desátou kopu za právo, který desátek tíž lidé jako od starodávna, tak i na potomné časy farářům bzeneckým spravovati mají.

Dotčenému faráři bzeneckému dává se místo jistého ročního deputátu⁵⁷ každého roku po vinobraní z sklepu panského jedna bečka vína, a obec Bzenecká jemu tolikéž jednu bečku každoročně dávati povinni, že tak farář ročního deputátu dvě bečky má.

K dotčenému kostelu bzeneckému náležejí též tři dědiny, totiž Písek⁵⁸, Domanín a Temnice, odkudž tíž lidé jsou povinni faráři bzeneckému desátek z kopy a jiné přináležitosti podle starobylého způsobu spravovati.

Summarium lidí osedlých a všeho, čím vrchnosti své z města Bzence i z gruntů a všelijakých statků jak platy, tak jinými povinnostmi jsou povinni

V městě Bzenci jest všech domů, z kterých se plat vrchnosti spravuje, i s těmi svobodnými domy, kterých jak křesťani, (mezi kterými jest 5 osob stavu rytířského), tak židé v držení jsou, na Dolním a Horním rynku a ve 4 ulicích 252. (Též mezi tím jest židovských domů 32).

Mezi těmi jest svobodných domů, totiž 2 domy panské, 2 domy zemanské a 4 domy hejných, a tak všech 8 domů. Hoferů mezi křesťany na ten čas ve Bzenci, kteří na větším díle vinohrady své mají, jest 34 osob.

Hoferů a domkařů židovských na ten čas ve Bzenci, z nichž někteří i vinohrady své mají, jest 35 osob.

Vinohradů domácí křesťané i židé, mezi kterýmiž svobodných vinohradů jest 6, drží 409 čtvrtí. Vinohradů, kterých cizí židé a křesťané přespolní drží při Bzenci, jest 54 čtvrtí. Suma vinohradů 463 čtvrtí.

Polí, kterých křesťanští obyvatelé drží, jest 14 ¾ lánu. Mezi těmi pak rolí jest svobodné role 3 lány a ½ čtvrti.

Plží, kterých se pánu plat spravuje, jest na ten čas 10.

Stříbrné platy, které bzenečtí vrchnosti své z gruntu spravují, na sv. Jiří 33 zl. 23 gr. a na sv. Václava 33 zl. 23 gr. Z toho se pak z 8 domů svobodných plat sražuje, totiž 4 zl. 2 gr. zůstává platu stříbrného ještě na oba termíny po 31 zl. 22 gr. což ročně učiní 63 zl. 14 gr.

Stříbrný plat od 42 řemeslníků, kteří na ten čas ve Bzenci jsou, učiní 5 zl. 18 gr., stříbrný plat z 8 jatek 2 zl. 20 gr., stříbrný plat rybářů a hoferů 4 zl. 8 gr. a podle toho 16 kop raků.

Stříbrný plat ze 14 ¾ lánu rolí 15 zl. 22 gr., z toho ze svobodných rolí se odčítá 3 zl. 10 gr., zůstává 12 zl. 12 gr. Stříbrný plat z Roubanic a luk, které obyvatelé bzenečtí drží, 40 zl. 2 gr. 1 den. ½ kr. strhne-li se z toho svobodného platu 20 gr., zůstává 39 zl. 12 gr. 1 den. ½ kr. Stříbrný plat z Roubanic a luk, které cizí lidé a přespolní drží, 27 zl. 18 gr. 5 ½ den. Stříbrný plat z některých zahrad, které Bzenečtí drží, 1 zl. 22 gr., stříbrný plat z některých niv a kusů rolí kromě lánů 28 gr., stříbrný plat z plží 2 zl.

Losungu 60 zl., hlásky 8 zl., od prání a stříhání ovec 20 zl.

Obzvláštní plat židů: Za některé roboty, od domkařův a hoferů 108 zl. 24 gr., plat za žně 10 zl. 4 gr.

Stříbrný plat za roboty některých osob stavu rytířského a panských úředníků a služebníků 9 zl.

Summa summarum všech stříbrných platů a nahoře sečtených peněz přichází vrchnosti ročně 376 zl. 6 den. 1 ½ kr. Pepře přichází vrchnosti 17 ½ libry, cibule 5 měřic.

Též někteří obyvatelé bzenečtí na Dolním rynku ze 3 kusů role a jedné zahrady desátý snop dávati jsou povinni, dále z jedné nivy ve Vracovské ulici jeden obyvatel též desátý snop spravovati jest povinnen, dále z jedné nivy se pátý snop spravuje.

Kostelu bzeneckému se spravuje vosku: Z jednoho kusu role a jedné zahrady na Dolním rynku 3 libry, z jedné zahrady na Suchém řádku se dává 1 libra a z jedné zahrady ve Vracovské ulici 1 libra, celkem 5 liber vosku.

Platu pánu od pastvy vychází z Domanína a Temnic 101 slepice a 17 ½ kopy vajec.

Tímto způsobem jsou v urbáři uvedeny všechny platy, dávky a roboty poddaných vracovských, vlkošských, vacenovských, syrovských a hostějovských. Dle poznámky vzadu urbáře cenilo se tehdy bzenecké panství na 75 000 zlatých a bylo povinno vypravit tři zbrojné koně, to znamená vojenské koně s vystrojeným a ozbrojeným jezdcem. V té době odváděla totiž každá vrchnost ze svého panství zemský plat „dle zbrojného koně” a sice asi od roku 1600 z každých 20 000zl. bylo třeba platit na jednoho vystrojeného vojáka s koněm.

Doslov

„Poněvadž já nahoře jmenovaný Jan Kryštof Pruskovský, pán z Pruskova, takový urbář na panství a statek můj dědičný Bzenecký a z toho vycházející platy, daně, roboty a povinnosti podle starobylého způsobu a podle dobrého a chvalitebného křesťanského řádu jsem na papír vnésti a sepsati dal a takový za pořádný uznávám, tehda tomu chci, a jistá vůle a nařízení mé v tom jest, aby se ouředníci a služebníci moji nynější i budoucí, též všichni poddaní moji takovým urbářem, jak ten pod každými rubrikami vše v sobě obsahuje a zavírá, řídili a spravovali. Však i sobě a erbům a budoucím potomkům mým ta jadrně a svobodně vynímám a pozůstavuji: jestliže by se mě neb erbůma potomkům mým kdykoliv za potřebné a užitečné býti zdálo platů z těch luk, Roubanic, sýpek a zahrad, kterých jak poddaní moji vlastní, tak cizí lidé a cizopanští poddaní v držení jsou, změniti a zvýšiti, též při hospodářstvích mých poopravu učiniti, že se to každého času podle slušnosti státi a buď ode mne, neb erbův a potomků mých vždy bez překážky jednoho každého vykonati má a může.

Tomu na svědomí a pro lepší toho jistotu pečeť mou vlastní k tomuto urbáři jsem s mým jistým vědomím přitisknouti dal a se rukou vlastní podepsal. Jenž se stalo na zámku Bzenci dne posledního Novemberis léta Páně šestnáctistého čtvrtého.”

Poznámky k textu:

Originál je psán v němčině, ale zachoval se i jeho český překlad, který pochází z roku 1606. Zde citované pasáže pochází z Pamětí města Bzence od pana Hanáka, který čerpal jak z originálu urbáře tak i z jeho překladu. Původní obsah je doplněn o některé poznámky pod čarou, aby byl text srozumitelnější pro dnešního čtenáře a vše bylo zredigováno a opraveno podle původního rukopisu a zápisků p. Hanáka k Pamětem.

zdroje:
• Hanák J.: Paměti města Bzence, přetisk Adamov 1999
• SOKA Hodonín, Hanák J., Rukopis Pamětí města Bzenec 1919 AM729
• http://cs.wikipedia.org
• http://www.slovnik-cizich-slov.net
• http://cs.wiktionary.org
• http://www.phil.muni.cz